KULTURNÍ ČINNOST

Společenský život pařížského Sokola je od konce druhé světové války stále velmi aktivní. Pozvaní odborníci nebo sokolští vzdělavatelé Karel Kupka, Marie Bělehrádková, Vladimír Peška a jiní přednášeli při různých příležitostech na kulturní a politická témata. Připomeňme si přednášky a večery k 28. říjnu, k výročí úmrtí T.G.Masaryka, vzpomínku na básníka Jaroslava Seiferta, kulturní večer během sletu v roce 1990, oslavy sedmdesátého a stého výročí založení naší jednoty, odpoledne ke stému výročí narození herců Voskovce a Wericha v roce 2005. Pořádaly se také pěvecké, klavírní či houslové koncerty, na nichž účinkovali naši členové a někdy i přátelé - profesionální umělci. Během mnoha let byly tyto kulturní programy zaznamenávány na magnetických páskách, které nyní tvoří bohatý zvukový archiv.

V roce 1960 bylo navrženo, aby sokolské děti slavily Mikuláše podle českých tradic. Tento zvyk se ujal a od té doby pořádá naše jednota Mikulášskou besídku, na níž děti na jevišti před rodiči a dalšími diváky zpívají české koledy, recitují básničky a předvádějí divadelní výstupy. Na závěr přijde svatý Mikuláš s andělem a čertem a děti obdaruje cukrovím. Program besídky připravuje cvičitelský sbor s pomocí dalších členů jednoty. Zpočátku se Mikulášská besídka pořádala přímo v tělocvičně v St. Mandé, později v sále Jean Dame v Paříži a v poslední době se koná v sokolské chatě v Gournay sur Marne. Místnost je slavnostně vyzdobená, na podiu stojí vánoční stromeček a děti vystupují před hezkým obrazem české vesnice v zimě, namalovaným podle Josefa Lady, který vytváří správnou zimní náladu.

Jiný dětský svátek, který měl velký úspěch u dětí, byl také zaveden v 60.letech. Byl to dětský jarní bál s různými tématy : "Cirkus", "Karneval", "Vesnický svátek", "Perníková chaloupka" z opravdového perníku, "Kašpárek a drak", "Emigranti v Americe" a další. Pro tyto příležitosti ušili členové pařížského Sokola pro děti české národní kroje. Tato tradice se neudržela

V osmdesátých letech byly v Sokole zřízeny dva kroužky češtiny pro děti, narozené ve Francii : jeden pro začátečníky a druhý pro děti, které česky mluvily, ale potřebovaly se naučit číst a psát. Vyučování se konalo každou sobotu hodinu před cvičením.

V našem archivu máme několik čísel "Věstníku" pařížského Sokola z let 1939 a 1940, vydávaného jen v češtině. Je to náš nejstarší zachovalý časopis. V roce 1974 začal bratr Fiedler tisknout oběžník, nazvaný "SOS -Stručný oznamovatel Sokola", který vycházel dvojjazyčně dvanáct let a od roku 1991 vydává jednota třikrát až čtyřikrát za rok časopis "Zpravodaj" rovněž česko-francouzský. Na internetu máme svou sokolskou stránku www.sokolparis.com.

Archiv pařížského Sokola obsahuje mnoho starých dokumentů. Od roku 1926 je pořádal archivář jednoty Jan Lukeš a od roku 1934 Edouard Holeček. Během druhé světové války byl archiv schován ve sklepě v Gournay sur Marne a trpěl vlhkostí. Bratr Holeček vynaložil hodně úsilí a trpělivosti, aby zachránil co bylo možné. Až do roku 1949 byl archiv uložen v Masarykově domě v Paříži a v roce 1952 byla pronajata malá místnost v ulici Richer, kde zůstaly dokumenty i knihy sokolské knihovny do roku 1998.

Nejstarší část našeho archivu byla převezena v roce 1994 do Národního archivu v Praze, který nám daroval mikrofilmy všech uložených dokumentů. Pozdější spisy našeho archivu se nacházejí v kovových skříních ve zvlášť upravené místnosti na Sokolské louce v Gournay sur Marne společně se sokolskou knihovnou.

Naše knihovna má také starou historii. Již v roce 1909 měla 500 svazků, z nichž se ale hodně ztratilo v roce 1914, kdy byly zapůjčeny armádě. V době mezi dvěma válkami přečetli členové pařížského Sokola 350 až 600 knih za rok. Knihovna dostávala občas dary, na příklad v roce 1930 nám poslala matka Jiřího Wolkera celé jeho básnické dílo jako poděkování za to, že Sokol Paříž uspořádal kulturní program na památku jejího syna. V současné době čítá naše knihovna přes 2 100 knih - kromě české, slovenské a francouzské krásné literatury a dětských knih má knihy sokolské, umělecké a historické.