ZALOŽENÍ SOKOLA V PAŘÍŽI

Historie pařížské jednoty začíná třicet let před jejím vznikem.

V roce 1859 se do Paříže uchýlil český novinář a politik Josef Václav Frič, který byl po nezdařeném povstání v roce 1848 několik let ve vězení a potom musel opustit Čechy. Inspirován organizací polské emigrace, založil 16. října 1862 spolu se svým přítelem Františkem Zachem "Česko-Moravskou Besedu". Na pravidelných čtvrtečních schůzkách v kavárně "Café des Nations" četli její členové noviny, diskutovali o politice, poslouchali přednášky, hráli kulečník nebo karty. Když se v Praze pořádala sbírka na stavbu Národního divadla, zorganizovala Beseda loterii a přispěla na sbírku úctyhodnou sumou 400 franků. Pět let po založení měla Beseda na 80 členů a mezi svými hosty se mohla pochlubit významnými osobnostmi jako byli historik František Palacký, politik František Ladislav Rieger, budoucí ministr Alois Pražák nebo známý chorvátský biskup Josip Strossmayer. V roce 1868 navštívil Besedu i Miroslav Tyrš. Po francouzsko-německé válce v roce 1870 přicházelo do Paříže mnoho dalších Čechů, mezi nimi malíři Antonín Chittussi, Václav Brožík a Vojtěch Hynais, básník Jaroslav Vrchlický, houslový virtuos František Ondříček, ti všichni navštěvovali Besedu a někteří z nich se stali jejími členy.

V roce 1879 byla spolek přejmenován na "Česko-Slovanskou Besedu". Během Světové výstavy v roce 1889 přijela do Paříže na pozvání zakladatele Svazu gymnastických spolků Francie Josefa Sansboeufa šedesátičlenná sokolská výprava z Prahy, vedená starostou České obce sokolské Dr Janem Podlipným a jeho zástupcem Dr Josefem Scheinerem. Delegace byla přijata francouzským presidentem Sadi Carnotem.

Josef Sansboeuf začal docházet na schůzky Besedy a v roce 1891 odjel se skupinou francouzských gymnastů na II. sokolský slet do Prahy. Po svém návratu do Paříže dal podnět k založení tělocvičného odboru Besedy, který byl nazván Sokol. Odbor se brzo rozrostl natolik, že pokladník František Jakl navrhl, aby se Beseda nadále jmenovala "Česká tělocvičná jednota Sokol v Paříži". Nové jméno bylo schváleno 24. listopadu 1892. Prvním starostou Sokola se stal Norbert Fröhlich, prvním cvičitelem a později náčelníkem Václav Chalupa.

Od svého založení se Pařížský Sokol účastnil s velkým úspěchem gymnastických závodů a vystoupení. Z mnoha míst, v nichž cvičil, jmenujme alespoň některá : Paříž, Nancy, Melun, Creil, Arras, Fontainebleau, Nemours, Vernon, Chateaudun, Remeš, Massy, Neuilly. Početné delegace byly vyslány na III. a IV. slet do Prahy v letech 1895 a 1902. K desátému výročí založení Sokola Paříž a čtyřicátému výročí Besedy uspořádala jednota oslavu za čestného předsednictví Josefa Sansboefa a malíře Alfonse Muchy. Z Prahy přijela delegace ČOS a předala při této příležitosti pařížským sokolům nový prapor.

Sokol organizoval od svého vzniku výlety do okolí Paříže, přednášky a pravidelné plesy. Spolupracoval při tom s dalšími krajanskými organizacemi : se Spolkem českoslovanských zahradníků, se studentskou "Association Franco-Slave", se Sdružením slovanských cyklistů, se socialistickou společností "Rovnost". Sokol věnoval v této době prostředky na sociální podporu a zřídil pro své členy knihovnu.

Na oslavu svého dvacátého výročí v roce 1912 vydala pařížská jednota v Praze "Paměti Sokola Pařížského", které uspořádal Viktor V. Crkal a přispěli do nich mimo jiné básník Jan Neruda, Louis Leger, historik Ernest Denis, Josef Sansboeuf a Jan Podlipný. Početná delegace Sokola Paříž doplněná šedesáti francouzskými gymnasty cvičila v Praze na V. sletu v roce 1912. Pařížský Sokol měl tehdy 142 členů.

V roce 1913 byl zvolen starostou Augustin Smutný, který zůstal ve funkci skoro až do své smrti v roce 1952. V nově založeném Výboru českých spolků prosadil Sokol otevřeně protirakouskou tendenci. 28. června 1914 se sokolové zúčastnili gymnastické slavnosti v Bonnevalu. Během banketu přišla zpráva o sarajevském atentátu. Na otázku starosty města "Co budou dělat pařížští Češi v případě války ?" , se starosta Smutný zvedl a jménem sokolů odpověděl: "Bude-li Francie napadena, my Češi se postavíme na její stranu a budeme bojovat po jejím boku !"